|
|
Sledování růstu teplokrevných hříbat
Scheibingerová, Michaela
Naše diplomová práce je zaměřena na sledování růstu teplokrevných hříbat. Cílem práce bylo vyhodnotit růstovou alometrii, hipometrické indexy a korelační závislost mezi jednotlivými tělesnými mírami. Dále statisticky vyhodnotit růst hříbat v závislosti na daných faktorech (pohlavní dimorfismus, chovatel, rok narození, pořadí narození, otec) a porovnat naměřené hodnoty s růstovými standardy a růstovými pásmy u teplokrevných koní. Do sledování byly zahrnuty tři chovy jihomoravské oblasti. Měření hříbat probíhalo v letech 2013 až 2016, od narození do věku tří let, vždy 1× měsíčně za pomoci měřících pomůcek a to míry hůlkové a pásky. Sledovanými mírami byly: kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod hrudníku, délka těla a obvod holeně. Dle výsledků jsme zjistili, že hřebečci jsou oproti klisničkám mnohem náchylnější na negativní působení vnějších faktorů a hůře je snášejí. Růstová intenzita hřebečků je však ve všech hodnocených rozměrech vyšší. Klisničky prokázaly po celou dobu sledování vyšší index formátu těla, který je daný z důvodu očekávaného vývoje plodu v dospělosti. Díky prokazatelně silnější kostře u hřebečků nám vyšel vyšší index zatížení holeně u klisniček. Nejvyšší růstové schopnosti bylo dosaženo v chovu Velké Němčice, kde se domníváme, že jsou hříbatům poskytnuty nejlepší podmínky pro růst a vývin. Dále jsme prokázali, že hříbata narozená jako 4. a 5. v pořadí vykazují nejintenzivnější růst. Tento výsledek přisuzujeme dosažení tělesné dospělosti klisen matek, které jsou schopné pokrýt nároky hříbat. Naopak nejslabšího růstu bylo dosahováno u hříbat narozených jako 1., 3. a 6. v pořadí. Po vyhodnocení naměřených hodnot s růstovými standardy jsme se rozhodli ponechat ty stávající s důrazem na pravidelnou kontrolu růstu a vývinu hříbat ze strany chovatelů.
|
|
|
Vývinová plasticita plazů
Peš, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Prostředí, ve kterém se vyvíjejí plazí vejce, může mít výrazný vliv na fenotyp budoucích mláďat. Jedním z hlavních faktorů prostředí, který působí na vyvíjející se zárodky, je teplota. Odpověď fenotypu jedince na vliv prostředí může být rozmanitá. Může být krátkodobá, také ale může přetrvat do dospělosti, významné mohou být i pohlavně specifické reakce. Velké množství studií se zaměřilo na fenotypové změny indukované prostředím během rané ontogeneze, ale jen malá část si všímala délky trvání tohoto vlivu. V této práci jsou shrnuty studie zabývající se vlivem inkubačního prostředí na fenotyp mláďat u druhů plazů s teplotně i genotypově určeným pohlavím. Z těchto studií jsem se snažil posoudit, zda jsou tyto vlivy dlouhotrvající, zda jsou pohlavně specifické a nakolik empirické výsledky podporují Charnov & Bullovu hypotézu. Tato adaptivní hypotéza se snaží vysvětlit vznik a udržitelnost teplotně určeného pohlaví. Klíčová slova: fenotypová plasticita, prostředí, vývin, chování, morfologie, určení pohlaví, fenotyp
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mikrostruktura tribosfénického moláru - srovnávací analýza
ŠPOUTIL, František
Předkládaná doktorandská disertační práce se zabývá studiem tribosfénického moláru, klíčové to apomorfie savců, a to hlavně ze strukturního a vývojového hlediska jeho sklovinového pláště. Jako hlavní modelový druh nám sloužil netopýr velký (Myotis myotis). Cíle této práce jsou: (1) popsat detailně strukturu a mikrostrukturu skloviny tribosfénického moláru; (2) porovnat ji s jednohrbolkovými zuby téže dentice; (3) popsat proces mineralizace a maturace skloviny u insektivorní dentice; (4) popsat pozdní odontogenesi molárů tribosfénické dentice, její provázanost s maturací skloviny a způsob, jakým je dosaženo okluze.
|
host ::
RSS.